|
|
Ošetřovatelská péče u ženy s diagnózou fetus mortuus na porodním sále
Rus, Alice ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mrtvého plodu. Práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části je v jednotlivých kapitolách rozebírána terminologie rozlišující porod a potrat, porod mrtvého plodu včetně vhodného užití epidurální analgezie. Dále se věnuji psychologické problematice v průběhu porodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá sociálně právní podporou rodičů. Praktická část je věnována kazuistice z porodního sálu, kde rozebírám konkrétní případ. Hlavní důraz je kladen na důležitost ošetřovatelského procesu v péči o ženu s vhodným určením ošetřovatelských diagnóz a jejich kompletní realizací. Výstupem z mé bakalářské práce je doporučení pro praxi. Práce jako celek je určena porodním asistentkám a studentkám porodní asistence. Bakalářská práce je pro přehlednost doplněna přílohami. klíčová slova: Ošetřovatelská péče, fetus mortuus, porodní sál, intrauterinní úmrtí plodu
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. Ischemická choroba srdeční po operaci
Šedová, Lenka ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Jirásek, Vít (oponent)
Autor práce: Lenka Šedová Vedoucí práce: Mgr. Jana Heřmanová Odborný konzultant: MUDr. Vít Jirásek Téma práce: Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. ischemická choroba srdeční po operaci Souhrn: Cílem práce je zpracování případové studie u 79 letého pacienta po kardiochirurgické operaci. Operace byla indikované kvůli ischemické chorobě srdeční. Klinická část práce se zabývá charakteristikou a dělením ICHS. Dále pojednává o diagnostice a léčebných postupech u NAP (nestabilní angína pectoris). V další části práce je popsán průběh hospitalizace pacienta. Poslední část popisuje ošetřovatelský proces u tohoto pacienta, řeší otázku psychologie pacienta a jeho návrat do běžného života. Ošetřovatelská anamnéza je formulována dle modelu Virginie Henderson. Důležitou roli v omezení komplikací hraje edukace. Klíčová slova: ICHS, NAP, ošetřovatelský proces, model V. Henderson, aortokoronární bypass, Warfarin, vyšetřovací metody, soběstačnost, sebepéče
|
|
|
Využití hodnotících škál na oddělení následné péče
JINDRLOVÁ, Lenka
Současný stav: Hodnotící škály napomáhají sestrám k objektivnímu posouzení zdravotního stavu pacienta. Pomocí hodnotících škál je možné určit oblasti pacientových potřeb a plánovat intervence vedoucí k řešení jeho problémů. Na oddělení následné péče jsou hospitalizováni pacienti po stanovení základní diagnózy a stabilizaci jejich zdravotního stavu. Na tomto oddělení je poskytována ošetřovatelská péče a rehabilitační ošetřovatelství, fyzická a mentální aktivizace, nutriční péče, rehabilitace a odborná ergoterapie (Doležalová, 2011). Cílem výzkumného šetření bylo určit rozsah využití hodnotících škál na oddělení následné péče, popsat obsah jednotlivých hodnotících škál, zjistit názor sester na přínos hodnotících škál pro praxi a vyhodnotit úplnost a komplexnost práce sester s hodnotícími škálami. Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizovaná metodou kvalitativního výzkumného šetření provedeného technikami hloubkového rozhovoru, obsahové analýzy hodnotících škál a obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace. Rozhovory byly vedeny s pěti sestrami pracujícími na oddělení následné péče. Obsahová analýza byla zaměřena na 5 hodnotících škál, které sestry využívají při plánování ošetřovatelské péče a 10 vybraných komplexních ošetřovatelských dokumentací. Z výsledků vyplývá, že sestry využívají hodnotící škály Bartelův test základních všedních činností k posouzení soběstačnosti pacienta při vykonávání denních činností. Přepracovaná stupnice Nortonové slouží k určení rizika vzniku dekubitu, Rizikové faktory pádu k identifikaci rizika pádu, Hodnocení nutričního stavu ke stanovení rizika malnutrice a Bolest hodnocení a monitorace. Screening je prováděn u všech pacientů přijatých na oddělení do 24 hodin po příjmu, při změně stavu pacienta a v pravidelných intervalech jednou týdně. Bolest je hodnocena denně. Názor sester je pozitivní na první screening, avšak rescreening hodnotí participantky negativně především u soběstačných pacientů. Výsledky také ukazují, že práce sester s hodnotícími škálami je neúplná a nekomplexní. Bylo zjištěno, že nejsou dodržovány formální náležitosti záznamu, především opravy chybných záznamů, označení všech bodů hodnotících škál a správně sečteny body. K rescreeningu nedochází vždy v pravidelných intervalech a plánování ošetřovatelských intervencí v návaznosti na zjištěná rizika a rescreening jsou nedostatečná. Závěr a využití pro praxi: Výsledky předkládaného kvalitativního výzkumu nemohou být zevšeobecňovány. Pro verifikaci našich závěrů by bylo vhodné realizovat kvantitativní studii, jejíž cíle by bylo na širším souboru uzavřených nebo otevřených ošetřovatelských dokumentací vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení hodnotících škál. Vzhledem ke zjištění chybného vyhodnocování hodnotících škál proběhl na Oddělení následné péče odborný seminář, prostřednictvím kterého byly sestry seznámeny s hodnotícími škálami, jejich využitím a prací s nimi. Součástí školení byla i prezentace výsledků výzkumného šetření.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace ve vybraných zemích
ČERNÁ, Simona
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou, avšak samostatnou součástí zdravotnické dokumentace. Měla by odrážet úroveň poskytované ošetřovatelské péče a sloužit jako nástroj pro zvyšování její kvality. S ošetřovatelskou dokumentací úzce souvisí také ošetřovatelský proces, podle kterého by měla sestra pracovat. V úvodu teoretické části je definován pojem ošetřovatelská dokumentace v obou zemích. V další části jsou podrobně rozpracovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu a přiblížena problematika zjišťování kvality ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská dokumentace slouží jako ukazatel kvality poskytované ošetřovatelské péče, která následně slouží jako podklad pro kontrolní činnost. K naplnění myšlenky této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Druhým cílem bylo porovnat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných zemích. Dále byly položeny dvě výzkumné otázky: Jaký je názor sester na práci s ošetřovatelskou dokumentací v České republice a ve Spolkové republice Německo na vybraných nemocničních odděleních? V čem se liší ošetřovatelská dokumentace na vybraných odděleních v České republice a ve Spolkové republice Německo? Praktická část shrnuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kterých bylo dosaženo na základě polostrukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentace. První část výzkumného šetření představují rozhovory se sestrami, které byly zaznamenány nepřímým přepisem a dále byly zpracovány metodou otevřeného kódování. K sjednocení odpovědí byla využita technika "papír a tužka", která byla následně uspořádána do kategorií a podkategorií metodou "vyložení karet". Druhá část znázorňuje analýzu české a německé ošetřovatelské dokumentace. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Z šetření na první výzkumnou otázku vyplývá, že české sestry vnímají dokumentaci jako nutnost systému. Při své práci ji však aktivně nepoužívají. Dále odpověděly, že veškeré činnosti, které u pacienta provádějí, zapisují zpětně. Německé sestry uvedly, že při obchůzkách nosí ošetřovatelskou dokumentaci na pokoj pacienta. Hlavním důvodem je prý zapsání činností ihned po provedení. Sestry tvrdí, že se tím zajistí nejen efektivita dokumentace, ale i ochrana pacienta. Rovněž uvádějí, že informace o pacientovi mají stále u sebe. Jsou navíc toho názoru, že bez kvalitně vedené dokumentace nemůže být kvalitně poskytovaná ošetřovatelská péče. Hlavním rozdílem mezi oběma nemocnicemi je fakt, že v německé nemocnici je prováděn audit otevřené ošetřovatelské dokumentace. To znamená, že vedení kontroluje především, zda je vykonáno to, co je zapsáno, tudíž péči provedenou u pacientů, kteří jsou ještě hospitalizováni. Oproti tomu je v české nemocnici audit uzavřené ošetřovatelské dokumentace, proto nejsou sestry nuceny dokumentaci aktivně používat. Většina sester se shodla na tom, že administrativy stále přibývá. Druhá výzkumná otázka byla zodpovězena na základě analýzy dokumentace, jež obnášela porovnání ošetřovatelské dokumentace ve vybraných zemích. Předmětem analýzy byla příjmová anamnéza, plán péče, jeho realizace a překladová ošetřovatelská zpráva. Německá dokumentace pro sestru představuje více bodů, které musí za svou směnu projít, než dokumentace v české nemocnici. Dále je více orientována na přímou péči s pacientem, jelikož přináší sestrám více informací o tom, co bylo u pacienta provedeno. Dá se říci, že takřka veškeré informace, které potřebuje sestra vědět k práci s pacientem, zjistí ze správně vedené ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Klíšťová encefalitida - život s následky
ŠTIBINGEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce mapuje průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou od jeho počátku až po případné soužití pacienta s následky, které mu nemoc zanechala. Ixodes ricinus, drobný parazit přenášející onemocnění s názvem klíšťová encefalitida, se již nevyskytuje pouze ve volné přírodě, ale setkat se s ním můžeme i v městských parcích, nebo na našich zahradách. Každoročně se objevuje mnoho případů onemocnění touto nemocí napříč všemi věkovými skupinami. Jedná se o zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy způsobené viry. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh, kdy první fáze probíhá pod obrazem běžné jaro-letní chřipky s různě dlouhou klidovou fází, a poté přichází exacerbace a druhá fáze onemocnění. V této fázi se nemocný potýká s vysokými teplotami, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a možná je i přítomnost zvracení a poruchy vědomí. Určení správné diagnózy přichází na základě odběru mozkomíšního moku prostřednictvím lumbální punkce. Pacienti s potvrzenou klíšťovou encefalitidou jsou hospitalizováni na infekčním oddělení, ne z důvodu šíření nákazy, ale pro zkušenosti lékařů při léčbě. Zde jsou izolováni na pokojích, což může mít neblahý vliv na jejich psychiku. Léčba následuje i po propuštění z nemocnice a často trvá i několik měsíců. Cílem této práce bylo zmapovat průběh onemocnění od jeho počátku přes dobu strávenou na nemocničním lůžku, domácí rekonvalescenci až po současnost. Neméně důležitou součástí procesu znovunavrácení zdraví je i všeobecná sestra, a proto se tato práce snaží popsat její úlohu u pacientů s klíšťovou encefalitidou. Vzhledem k tomu, že vedle nespecifické prevence existuje i prevence specifická v podobě účinného očkování, bylo dalším cílem ověřit proočkovanost na vzorcích obyvatel v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu a obě tyto skupiny respondentů porovnat. Výzkumné šetření bakalářské práce probíhalo od srpna 2015 do dubna 2016 za pomoci kombinace kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní data byla získána prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru s devíti respondenty, jenž byli získáni prostřednictvím sociální sítě za pomoci geatkeepers. Kvantitativní data byla nashromážděna za pomoci krátké ankety distribuované v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu. Výsledky kvalitativní části byly zpracovány prostřednictvím kódování a sestavení přehledných diagramů, ze kterých jsou na první pohled zjevné odpovědi jednotlivých respondentů. Patrný je i celý průběh onemocnění až po současnost. Data z kvantitativní části byla přepsána do tabulek a následně statisticky vyhodnocena. Na základě výsledků můžeme porovnat četnosti očkování jednotlivých skupin a určit zacílení kampaně na ochranu zdraví proti klíšťové encefalitidě.
|
|
|
Životní hodnoty v ošetřovatelském procesu
KRISLOVÁ, Anna
Práce je zaměřena na životní hodnoty pacienta, jako na součást ošetřovatelského procesu. Výzkumné šetření je orientováno na to, jaké představy mají všeobecné sestry o preferovaných životních hodnotách pacienta, zda se vyskytují rozdíly mezi představami všeobecných sester a preferovanými životními hodnotami pacienta, zda se všeobecné sestry zajímají o životní hodnoty pacientů a zda zapojují práci s životními hodnotami do ošetřovatelského procesu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvantitativního sběru dat pomocí dotazníkové techniky. Byly vytvořeny dva dotazníky. První dotazník vlastní konstrukce pro všeobecné sestry a byl rozdán sestrám pracujícím v nemocničních zařízeních na území města Plzně. Druhý dotazník vlastní konstrukce pro pacienty a byl rozdán pacientům hospitalizovaným nebo navštěvujícím odborné ambulance v nemocničních zařízeních na území města Plzně. Výzkumné šetření probíhalo se souhlasem vrchních sester. Byly stanoveny čtyři cíle bakalářské práce. Prvním cílem bylo posoudit, zda všeobecné sestry považují životní hodnoty pacienta za důležitou součást ošetřovatelského procesu. Druhým cílem bylo posoudit, zda jsou všeobecné sestry ochotny zapojit práci s životními hodnotami pacienta do ošetřovatelského procesu. Třetím cílem bylo posoudit, jaké mají všeobecné sestry podmínky k začlenění životních hodnot pacienta do ošetřovatelského procesu. Čtvrtý cíl měl zjistit rozdíly mezi životními hodnotami, které preferují pacienti a představami všeobecných sester o životních hodnotách pacienta. Všeobecné sestry převážně považují životní hodnoty pacienta za důležitou součást ošetřovatelského procesu a většina z nich je ochotna zapojit práci s životními hodnotami pacienta do ošetřovatelského procesu. Pacienti ve větší míře vnímají péči o své životní hodnoty ze strany sester jako nedostatečnou. I přesto, že nemocí došlo u většiny pacientů ke změně životních hodnot a některé z nich se tak mohly stát nenaplněnými, se všeobecné sestry ne vždy a u každého pacienta zajímají o jeho životní hodnoty. Vyskytly se rozdíly mezi životními hodnotami, které preferují pacienti a představami všeobecných sester o životních hodnotách pacienta. Stanovené hypotézy byly potvrzeny. H1: Všeobecné sestry považují práci s životními hodnotami pacienta za důležité. H2: Všeobecné sestry jsou ochotny zapojit práci s životními hodnotami pacienta do ošetřovatelského procesu, pokud jim budou poskytnuty podmínky. H3: Práce s životními hodnotami pacienta v rámci ošetřovatelského procesu je častěji ovlivněna pracovními podmínkami všeobecných sester než životními hodnotami, které preferují pacienti. Bakalářská práce může sloužit při výuce studentů připravujících se na výkon povolání nelékařské zdravotnické profese. Může být poskytnuta všeobecným sestrám a také vedoucím pracovníkům jako nástroj ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče v oblasti psychosociální péče.
|
|
|
Hormonální léčba u žen, předsudky a informovanost
BUDÍNOVÁ, Eva
Hormonální léčba je nezbytnou součástí léčby moderní ženy. Setkává se však s odmítáním a negativními postoji žen z důvodu neinformovanosti a předsudků. Nedostatek informací, nebo informace získané od laických zdrojů způsobují pověry a negativní postoje se pak obtížně vyvrací. Ke sběru dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků v gynekologické ordinaci Mudr. Koubkové v Táboře. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o hormonální terapii. Bylo rozdáno 110 dotazníků, z toho 95 bylo do výzkumu zařazeno. Kvalitativní šetření proběhlo formou rozhovoru se sestrami z gynekologických ambulancí v Táboře. V bakalářské práci byl zjišťován stav informovanosti a důvody odmítání hormonální léčby, což bylo také stanoveno v cílech práce (bylo jich pět), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveno bylo pět hypotéz. První, druhá a třetí hypotéza měla potvrdit, že ženy mají negativní názory na hormonální léčbu, zaujímají negativní postoj k léčbě, a přistupují k hormonální léčbě negativně na základě předsudků. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Negativní postoje žen a odmítání pramení z nedostatku informací, nebo z informací, které získají od nesprávných zdrojů. Předsudky souvisí s nepřesnými informacemi, které ženy získají od laického okolí. Čtvrtá a pátá hypotéza měla potvrdit, že ženy s vyšším vzděláním přistupují k hormonální léčbě pozitivněji, než ženy se základním vzděláním a výše vzdělání má vliv na přístup k hormonální léčbě, a že ženy s nižším věkem jsou k hormonální léčbě přístupnější, než ženy středního a vyššího věku. Tyto hypotézy potvrzeny nebyly. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První a druhá, se ptaly na problémy žen užívajících hormonální terapii. Třetí a čtvrtá, jakým způsobem se podílí sestra na podávání informací o hormonální terapii v ordinaci praktického gynekologa a jak je možné tento deficit informací doplnit. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z šetření vyplynulo, že ženy se s dotazy obracejí na lékaře, ale také na přátele a hledají informace na internetu, či jinde. Vliv na rozhodování se o hormonální léčbě mají na ženu partneři, sdělovací prostředky, přátelé, a jiní. Ženy potvrdily nedostatek informací a zájem získat informace o hormonální léčbě. Pověry a negativní názory žen pramení z nedostatku informací. Hormonální léčba je nezbytnou součástí moderní zdravé ženy, a proto je třeba poskytnout ženám dostatek informací, aby se zabránilo vlivu pověr a informací od laických zdrojů. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s problematikou neinformovanosti a vlivu pověr a k následnému zlepšení podávání informací ženám {--} klientkám.
|
|
|
Aplikace transfúze v ošetřovatelském procesu
VĚTROVCOVÁ, Hana
Léčba krevní transfuzí představuje pro mnohé pacienty záchranu života a zároveň u nich může vzbuzovat oprávněné obavy. Kvalifikovaná a erudovaná sestra, která se v rámci ošetřovatelského procesu zaměřuje nejen na potřeby biologické, ale i psychosociální může správně vedenou komunikací takové obavy zmírnit. Při procesu aplikace transfuze je nutné dodržovat standardní postupy, myslet na možné komplikace, předcházet jim a chránit před nimi klienta. V případě, že k nežádoucí reakci dojde, je třeba zahájit včasnou a správně vedenou léčbu, objasnit příčinu jejího vzniku a tím zabránit jejímu opakování. Při zachování maximální bezpečnosti znamená správně indikovaná transfuze pro nemocného nejúčinnější léčbu. Jedním z cílů práce bylo zjistit specifika při aplikaci transfuze dospělých a dětí realizovaných v praxi a tím odkrýt možné rizikové faktory, které by mohly ohrozit klienty při transfuzní terapii. Další cíl byl zaměřen na zjištění změn, ke kterým došlo v procesu aplikace transfuze v poslední době. Třetím cílem jsme chtěli zjistit kompetence sestry při aplikaci transfuze v praxi. Při výzkumu byla použita technika kvantitativního sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Dotazník byl určen sestrám ve třech nemocnicích Jihočeského kraje, Nemocnice České Budějovice, a.s., Nemocnice Písek, a.s. a Nemocnice Prachatice, a.s. Odpovědi sester jsme analyzovali a porovnali se standardy příslušných nemocnic. Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že H1 : Aplikace transfuze u dětí a dospělých má svá specifika. H2 : V poslední době nedošlo k žádným změnám při aplikaci transfuze byla potvrzena. H3 : Kompetence sestry při aplikaci transfuze jsou dostatečné. V souvislosti s výzkumem byla zjištěna specifika při podávání transfuzních přípravků u dětí a dospělých jako je postup při biologické zkoušce, množství transfuzního přípravku a psychická příprava. Zároveň byla odkryta slabá místa sester v tomto procesu. Práce může sestrám posloužit i jako ucelený informační materiál o transfuzní terapii. Na základě zjištěných výsledků byly doporučeny návrhy pro sestry v nemocnicích. Ty se týkaly pořádání seminářů a přednášek s cílem prohloubit znalosti sester a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči a maximálně chránit klienta.
|
host ::
RSS.